Přírodné dědictví

Z celkového počtu 8 národních parků jich dokonce 7 leží přímo u moře nebo v jeho bezprostřední blízkosti a osmý národní park, Plitvická jezera, méně než 200 km daleko od moře. Ostrovní skupina Brijuny, která leží u západního pobřeží Istrijského poloostrova, se skládá ze 2 větších ostrovů a 12 menších ostrůvků; druhý ostrovní národní park – Kornati (Kornaty) je nejčlenitější ostrovní skupinou na celém Mediteránu. Zvláštností národního parku Mljetu jsou Veliko jezero a Malo jezero (Velké a Malé jezero). Národní parky Sjeverni Velebit (Severní Velebit), Paklenica a Risnjak jsou lákavými destinacemi pro milovníky horské turistiky, speleology, botaniky a horolezce. Národní park Krka se prostírá kolem nejhezčí chorvatské krasové řeky Krky.

V Chorvatsku bylo do nynějška prohlášeno 10 oblastí za parky přírody a 5 z nich se nachází na pobřeží Jadranu. Park přírody Biokovo se rozkládá ve stejnojmenných horách nad Makarskou riviérou a je cílem botaniků, cyklistů a horolezců. Park přírody Telašćica leží u vchodu do národního parku Kornaty a patří do něj záliv s vysokou kolmou skalní stěnou, na jejímž vrcholku najdeme velké slané jezero. Velebitský park přírody leží nedaleko Zadarské riviéry a láká spelology i milovníky aktivní dovolené. V blízkosti Zadaru se nachází i největší chorvatské jezero - Vransko jezero (Vranské jezero). Nad Opatijí se týčí pohoří Učka, kde je další park přírody; zdejší kraj je známý svým blahodárným klimaticko-léčebným účinkem.

Kornati

Druhý ostrovní národní park Kornati (Kornaty) je nejčlenitější ostrovní skupinou v celém Středomoří. Zahrnuje až 140 neobydlených ostrovů, ostrůvků a útesů a je rájem pro jachtaře, moderní robinzony a potápěče. Když přijedete na Kornaty, možná, že vás v první chvíli zmate kontrast bělosti skal a uklidňující modři moře, které skrývají nekonečná tajemství svých obyvatel, ale při seznámení s tímto přírodním jevem pochopíte, že se protiklady skvěle doplňují. Kornatské kamenné “koruny” jsou nejznámějším jevem tohoto parku. Jsou ro bílé kolmé skály, otočené k otevřenému moři. Koruny jsou svědky, ale také nejhezčími výsledky dlouholetých geologických procesů, během nichž byly trpělivě a pečlivě vytvarovány. Jistě vás zajímá, zdali v minulosti na Kornatech žili lidé? Prohlédněte si ilyrská hradiště a kamenné mohyly na vyvýšeninách ostrovů Kornat a Žut, které jsou nejstaršími stavbami na ostrovech. Byzantská doba zde zanechala tvrz Turetu na ostrově Kornatu; předpokládá se, že vznikla v 6. století a sloužila k ochraně obyvatel, ale také k pozorování plavby lodí po tehdy nepříliš bezpečném Jadranském moři. Jistě vás zaujme i návštěva solivaru v Lavse, vlastně jeho trosek, které jsou dnes potopeny pod vodou, nebo ostrůvku Vela Panitula, kde byla začátkem 16. století vystavěna benátská tvrz.

Brijuni

Ostrovní skupina Brijuny, která se rozkládá u západního pobřeží Istrie, zahrnuje 2 větší ostrovy a 12 menších ostrůvků, na nichž již od antických dob trávili letní prázdniny nejbohatší a nejváženější občané. Stejně jako většina jadranského pobřeží, i Brijuni jsou ideálním spojením příirodních krás a památkového dědictví. Již v prehistorii se lidé přesvědčili o výhodnosti polohy tohoto souostroví a na tomto relativně malém prostoru začali vytvářet dějiny. Přijedete-li na Brijuny, naleznete stopy dávných dob skoro na každém kroku. Na ostrovech je až stovka lokalit s archeologickými a kulturně historickými památkami, které datují již od doby neolitu. Spojení tyrkysově modrého moře a osvěžující zeleně pevniny souostroví je přírodní krásou, kterou se Brijuni pyšní. Jejich kulturní památky svědčí o bohaté minulosti ostrovů. Bílé skály, které září na březích Brijunského souostroví a na jeho plážích, zdůrazňuje krásu istrijského kamene, který je vroubí jako perlový náhrdelník.

Mljet

Nejzelenější jadranský ostrov a národní park Mljet se nachází jihozápadně od Dubrovníku. Jeho zvláštností jsou dvě jezera - Veliko a Malo (Velké a Malé), ale také jedinečné lesy mediteránních cesmínových dubů. Hlavními motivy pro prohlášení ostrova za národní park bylo mimořádně členité pobřeží a bujný rostlinný svět neboli jeho zalesněnost. Na jižní straně Mljetu se moře vrylo do jeho břehu sotva viditelnou úžinou a vytvořilo Velké jezero. Ještě užší úžinou je Velke jezero spojeno s Malým jezerem. Přestože jsou to slaná jezera, v panoramatu krajiny vypadají jako sladkovodní. V obou se nachází mnoho druhů škeblí (slávky jedlé, kyjovky, návky Noemovy a ústřice); plankton v těchto jezerech byl předmětem několika vědeckých prací. Můžete se vykoupat u skal otevřeného moře nebo ve slané vodě Velkého jezera a užít si náherného modrého moře. Pokud jste na Mljet přijeli na jaře nebo na podzim, můžete se zde také vykoupat, protože Malé jezero je teplejší než Velké jezero, a obě jezera jsou teplejší než moře. Užijete si dlouhých procházek hustými borovicovými lesy a možná, že někde spatříte promyku munga, malé, neobvyklé zvířátko, které chrání ostrov před hady.

Krka

Národní park Krka se rozkládá kolem nejhezčí krasové řeky Krky. Krka představuje zajímavý krasový jev, protože na své cestě k moři vytváří četná jezera, slapy a peřeje. Nejvíce na vás zapůsobí nejnavštěvovanější slapy Skradinski buk a Roški slap. Roški slap je dobře přístupný a lze jej navštěvovat po celý rok. O něco dále řeka Krka vtéká do podhlouhlého Visovackého jezera. Uprostřed jezera je ostrůvek Visovac, po němž bylo jezero pojmenováno. Na Visovaci stojí kostel a františkánský klášter, které ještě zvyšují tajemnost zdejší krajiny. Na ostrov se ve 14. století přistěhovali augustiniáni (poustevníci) a vystavěli si zde kostelíček. Skradinski buk patří k nejhezčím travertinovým slapům v Evropě a lze si jej prohlédnout na procházce po stezkách a můstcích.

Risnjak

Národní park Risnjak, který se nachází v oblasti Gorski kotar (Horský kotár), byl pojmenován po rysu, druhu divoké kočky, který patří k ohroženým druhům zvířat a je zvlášť přísně chráněný. Uvidíte i protěž, chráněnou rostlinu, která ve zdejším parku roste. Při procházce po Naučných stezkách parku se seznámíte s četnými rostlinnými druhy a užijete si čerstvého vzduchu. Národní park Risnjak je atraktivní pro alpinisty, speleology a biology, ale i pro „obyčejné“ milovníky přírody. Naučné stezky byly upraveny pro všechny milovníky přírody tak, aby se lehkým, jednoduchým a zábavným způsobem seznámili s přírodními krásami Risnjaku. Po procházce Národním parkem se vydejte na prohlídku okolních lesů, které také stojí za návštěvu kvůli čerstvému vzduchu a nádherné vůni jehličnanů.

Paklenica

Národní park Paklenica je malou, ale významnou částí pohoří Velebitu, a zahrnuje dva kaňony, Velika Paklenica a Mala Paklenica (Velká a Malá Paklenica). Je to jedna z nejbohatších přírodních zákoutí Velebitu a svou krásou láká milovníky alpinismu. V úvalu Velké Paklenice stojí nejvyšší skála Anica kuk, kterou mají zvlášť v oblibě horolezci, a v celém národním parku je více než 400 míst, vhodných k lezení, s různým stupněm obtížnosti. Proto si zde každý najde něco pro sebe. Národní park Paklenica je domovem četných živočichů, mimo jiné i bělohlavého supa, jednoho z chráněných druhů ptáků, ale také medvědů, kanců, divokých koček, rysů a velkého množství druhů něžných motýlů. Kombinace horolezeckých aktivit, které se nabízejí v parku, spolu s překrásnou přírodou a světem zvířat, potěší každého návštěvníka.

Sjeverni Velebit

Národní park Sjeverni Velebit (Severní Velebit) se nachází v části oblasti pohoří Velebitu. Tato horská oblast je určitým předělem mezi vnitrozemskými a přímořskými klimatickými vlivy v Chorvatsku. Národní park Sjeverni Velebit je oblíbenou destinací horolezců, speleologů a milovníků přírody. Zkušenější horolezci ho považují za pravý drahokam. Národní park protínají četné horské stezky. Nejznámější je Premužićova stezka, která vede nejhezčími a nejznámějšími zákoutími Severního Velebitu. Z horských vršků je nádherný výhled na Jadranské moře a ostrovy. V minulosti v těchto oblastech žil větší počet obyvatelí, o čemž svědčí četné trosky starých domů chovatelů dobytka. Na přímořské straně Velebitu je zátoka Zavratnica, potopené údolí, který je nejhezčím detailem podvelebitského pobřeží.

Plitvická jezera

Vlivem kombinace vnitrozemského a přímořského podnebí jsou v Národním parku Plitvická jezera léta teplá, ale v zimě zde napadá hodně sněhu; jarní zeleň i podzimní rozmanitost barev přírody lákají návštěvníky již dlouhá léta. Proto jsou Plitvická jezera destinací, kterou můžete navštívit ve všech čtyřech ročních dobách a pokaždé budete mít pocit, že jste zde poprvé. 16 modrozelených jezer, která jsou vzájemně propojena, vytvářejí jedinečný obrázek, který vytvořila příroda. Jezera jsou vzájemně propojena vodopády, jež si můžete prohlédnout při procházce po četných visutých můstcích a stezkách nebo při romantické jízdě loďkou. Jezera jsou křišťálově čistá a jedním z přírodních úkazů je neuvěřitelná průzračnost vody až do hloubky 8 metrů.

Kopački rit

Kopački rit (Kopačevská bažina) je park přírody nedaleko ústí Drávy a těsně u hranic se Srbskem. Je jedním z nejdůležitějších, největších a nejatraktivnějších, původních a zachovalých močálovitých oblastí v Evropě. Sestává se z četných ramen a jezírek kolem Dunaje. Část Kopačevské bažiny (Kopački rit) je přísně chráněnou krajinnou oblastí s ornitologickou rezervací. Hnízdí zde asi 260 druhů ptactva a jiné druhy se zde jenom zastaví na cestě ze severu na jih a zpět. Ve vodě žije asi 40 druhů ryb a na souši několik druhů savců (jeleni, srnky, kanci, divoké kočky, lesní kuny, skalní kuny, lasičky, vydy a další). Do Kopačevské bažiny se pořádají hromadné návštěvy. Prohlídky přírodního parku jsou možné i s průvodcem. Jsou to panoramatické jízdy lodí, čluny, povozy s koňským potahem a pěší túry. Existují i exkurze, při nichž je turistům umožněno zvířata, a zvláště ptáky, natáčet a fotografovat. Část přírodního parku Kopački rit, která má méně přísný režim ochrany, je přístupná lovcům a rybářům za účelem lovu a rybolovu.

Papuk

Papuk se nachází nedaleko města Požegy na severní a severozápadní mezi Požegské kotliny. Patří do Slavonského pohoří a je jeho nejvyšším vrchem. Oblast parku přírody charakterizují překrásné zalesněné krajinky. Je zde hodně míst, které si nelze nechat ujít, od geologických zvláštností, botanických zajímavostí kraje, historických staveb až po archeologická naleziště. Pro návštěvníky je park přírody Papuk otevřen po celý rok. Skýtá různé možnosti rekreace a je dokonalým místem k prožití aktivní dovolené (horská cyklistika, horské túry, procházky po přírodě, které jsou atraktivní ve všech ročních dobách). Na horské túry se mohou vydat všichni bez ohledu na věk, protože vršky pohoří Papuku dosahují jen 1000 metrů výšky. V létě jsou zde k dispozici bazény s termální vodou v termálním koupališti „Toplice“ (“Lázně”) nedaleko od obce Velika. Milovníci sněhu i zimních sportů si mohou zalyžovat na sjezdovce "Nevoljaš".

Medvednica

Medvednica (Medvědí hora) se nachází v bezprostřední blízkosti severní části Záhřebu. Její nejvyšší vrcholek se jmenuje Sljeme. Málo která evropská metropole má ve své blízkosti takový park přírody jako Záhřeb. Na úpatí Medvednice se lze dostat z různých částí Záhřebu autem, tramvají nebo autobusem a nahoru na Sljeme se jde pěšky nebo vyjede lanovkou. Dobře zachovalé lesy Medvednice jsou hlavní rekreační oblastí Záhřebu. Kromě možností procházek po lese láká Medvednica své návštěvníky i několika hezkými jeskyněmi, z nichž nejzajímavější je Veternica, jedna z největších jeskyní v Chorvatsku. Ve středověkém hradu Medvedgrad (Medvědí hrad) byl upraven Oltář vlasti v upomínku na padlé za Chorvatsko. V zimě sněhová pokrývka na Medvednici vydrží asi 100 dní, ale nejvíce sněhu je tady v únoru. Na jaře a v létě je na Medvednici více sluníčka než v Záhřebu a v okolním kraji zvaném Zagorje (Záhoří), a proto sem v té době chodí nejvíce výletníků.

Lonjsko polje

Lonjsko polje (Lonjské pole) se rozkládá v části údolí, kterou vymezují řeka Sava (Sáva) a Moslavačka gora (Moslavinská hora), ale částečně také řeka Lonja; leží asi 30 km od města Sisaku. Je to největší chráněná močálovitá oblast nejen v Chorvatsku, ale také v celém dunajském povodí. Vyznačuje se výskytem mnoha druhů živočichů a rostlin. Zajímavá je architektura posávských dřevěných domků, které jsou díky své kráse, zachovalosti a početnosti pravou památkou stavitelského dědictví. Jednotlivé části parku přírody (ornitologická rezervace Krapje Đol) mají ještě přísnější ochranný režim. Močálovité louky, lesy jasanů, vrb a topolů v rezervaci jsou významné pro hnízdění divokých kachen. V dubových lužních lesích a na loukách v oblasti Lonjsko polje (Lonjské pole) uvidíme vzácné evropské živočichy (orla křiklavého, orlíka krátkoprstého, šedivou a bílou volavku, černé čápy aj). V této lužní oblasti, v níž až půl roku v roce stojí voda, je jedno z největších trdlišť kaprů v Evropě.

Žumberak

Pahorkatina na okraji Žumberského pohoří se stala parkem přírody v roce 1999. Rozkládá se asi 30 km jihozápadně od Záhřebu a byla pojmenována po starém hradě Žumberaku (vyhořel v roce 1793 a jeho trosky se týčí nad stejnojmennou vesnicí). Chráněná oblast parku zahrnuje vydělený horský kraj Žumberského a Samoborského pohoří. Je výrazně krasový (jeskyně, jámy, ponorné řeky) s bukovými a kaštanovými lesy. Oblast parku přírody charakterizuje velké množství pramenů s hojností vody. Archeologické vykopávky odhalily, že byl zdejší kraj neustále obydlen od kamenné doby až do dneška. Nejstarší dochovaná stavební památka pochází ze 13. století. V parku se vyskytuje velké množství rostlinných a živočišných druhů. Můžete zde spatřit i velké šelmy jako medvědy a vlky. Z ptáků je důležité se zmínit o jestřábu lesním, po němž bylo pojmenováno město Jastrebarsko.

Učka

Součástí Parku přírody Učka je horský masív Učka a část Ćićarije na východní straně Istrijského poloostrova o celkové rozloze 160 km². Nejvyšší horou Učky je Vojak, na němž byla vystavěna věž, která nyní slouží jako rozhledna a prodejna suvenýrů. Z vyhlídka je hezký výhled, který každého návštěvníka nadchne: spatří ostrovy Krk, Lošinj a Cres, horskou oblast Gorski kotar a celý Istrijský poloostrov. Pohoří Učka oplývá rozmanitými druhy rostlin a živočichů, z nichž některé jsou edematické, tedy rostoucí pouze zde, jako například zvonek Učky (Campanula tommasiniana). Vzácný jsou také zde žijící bělohlaví supi. Je důležité se zmínit o stoletých lesích jedlých kaštanů (maronů), nádherných bukových lesích a rozmanitých druzích léčivých bylinek a plodů. O tom, že tady lidé žili odedávna, svědčí stavební památky, vybudované lidskýma rukama. Pro milovníky dobrodružství jsou v parku rozmanité možnosti vyžití – stezky k jízdě na horském kole, skály k lezení (nejoblíbenější je Vela Draga), možnost provozování paraglidingu, ale také obyčejného trekkingu na čistém vzduchu v překrásné krajině.

Telaščica

Park přírody Telašćica se nachází u ústí do Národního parku Kornati (Kornaty). Je to úzký záliv, rámovaný kolmou skalní stěnou vysokou 100 metrů, na jejímž vrcholku je velké slané jezero. Do roku 1988 byl tento park součástí Kornatského národního parku. Dnes je to zvláštní park přírody, ležící na jihovýchodním pobřeží ostrova Dugi otok (Dlouhý ostrov). Nejvyšším bodem parku je vrch Grpašćak se slaným jezerem Mir. Telašćica je jednou z nejhezčích a největších zátok na Jadranu. Je také známá jako příhodné a bezpečné kotviště pro všechny druhy plavidel. Severovýchodní strana zátoky je úplně holá, neroste na ní skoro žádná vegetace, ale jihozápadní je porostlá hustým lesem borovic, olivovými a fíkovými háji. Zajímavým úkazem je kolísání výšky hladiny jezera Mir v souvislosti s výškou hladiny moře: výška hladiny jezera se mění v souladu s mořskou hladinou, ale s určitým zpožděním. Kraj kolem zálivu Telašćica byl odedávna osídlen, což potvrzují nálezy již z paleolotiku (u obce Sali), ale i z pozdější doby (římské trosky v Malé Proverse, starochorvatský prérománský kostel v obci Dugopolje). Na pevnině žije mnoho druhů živočichů. V podmoří najdete asi 250 druhů rostlin a 300 živých organizmů, včetně mořských hub a vzácných červených korálů.

Vransko jezero

Vransko jezero Vranské jezero) je nádherným přírodním úkazem a největším přírodním jezerem v Chorvatsku. Rozkládá se mezi historickými městy Zadarem a Šibenikem, několik kilometrů od Biogradu. Jezero a jeho okolí byly v roce 1999 vyhlášeno za park přírody. Vransko jezero je vlastně zatopeným krasovým polem. Několik menších pramenů ho zásobuje vodou. Jezero nabízí mnohé zajímavosti. Část jezera je chráněnou ornitologickou rezervací (od roku 1983) a celé okolí jezera bylo označeno za důležitou oblast pro život ptáků v Evropě (Important Bird Area - IBA) podle kritérií Evropské unie. Vransko jezero vždycky lákalo návštěvníky dík svým přírodním hodnotám. Archeologické památky na lokalitě „Crkvine“ i na jiných místech v okolí jezera dokládají existenci několika římských zemědělských usedlostí. Římské nápisy, nalezené na trase římského vodovodu -akvaduktu, svědčí o čilých hospodářských aktivitách Římské říše ve zdejším kraji. Akvadukt římských stavitelů, kerý vedl z obce Vrany do města Zadaru, zásoboval vodou nejenom Zadar, ale také všechny zemědělské usedlosti, která se nacházely v blízkosti římského vodovodu.

Biokovo

Chráněný park přírody Biokovo se rozprostírá se na pohoří Biokovo, které vytváří jakousi přírodní hradbu nad Makarskou riviérou. Tato skalnatá pobřežní oblast má jedinečné přírodní rysy, vyznačuje se hlubokými propastmi, jeskyněmi, jámami a bukovými lesy. Některé z těchto propastí sahají tak hluboko pod zem, že se v nich dokonce i v době letních veder udrží sníh a led, který zdejší obyvatelé odedávna používali k uchovávání potravin. Pro turistické seznámení s horami je důležitá návštěva botanické zahrady a hory Vošac a sv. Jure (sv. Jiří), na které se lze dostat po biokovské silnici. Milovníci aktivní rekreace si mohou zajezdit na kole, chodit na horské túry, jezdit na koni a zabývat se různými jinými aktivitami; praví dobrodruzi si užijí paraglidingu. Botanická zahrada se nachází nad vesnicí Kotištine. Hora sv. Jure (svatého Jiří) je nejvyšším vrchem Biokova. Je dobře přístupná. Dá se na ni přijet také automobilem a proto je zvlášť atraktivní pro všechny návštěvníky. Každým rokem, poslední sobotu v červenci, se ze koná procesí. Z vrcholku hory je nádherný výhled na Makarskou riviéru i na středodalmatské ostrovy a za jasného počasí lze odtud spatřit vrcholky italských Apenin.

Velebit

Velebit se stal přírodním parkem díky velkému množství svých přírodních krás; neobvyklým skalám, kaňonům, hlubokým propastem a jeskyním, ale také výskytu četných endemických druhů rostlin a živočichů. Protože jsou na Velebitu dva národní parky, říká se mu také „park národních parků“. V roce 1978 byl zařazen do Světové sítě rezervací biosféry ("Program člověk a biosféra" v rámci UNESCO). Na prostoru Velebitu najdete rozmanité endemické druhy flóry a fauny, vyskytujících se jenom zde. Velebit je protkán jeskyněmi, z nichž nejznámější jsou Cerovačke Spilje (Cerovacké jeskyně) nedaleko městečka Gračace a jeskyně Paklenica u Starigradu. V minulosti ve zdejším kraji sídlily různé skupiny obyvatelstva, které zde zanechaly stopy. Jsou zde četné trosky usedlostí chovatelů dobytka, církevních objektů a kulturních památek. Svědčí o životě v minulosti, zvycích, obyčejích i kultuře obyvatel těchto tajemných hor. Parkem přírody vedou četné horské cestičky. Nejznámější z nich je Premužićova stezka. Z vrcholků hor budete mít nádherný pohled na Jadranské moře a na ostrovy. V parku lze provozovat rafting (na řece Zrmanje), alpinismus, sportovní rybaření a horskou turistiku.

Lastovo

Lastovské soustroví se stalo v roce 2006 parkem přírody. Zelený ostrov Lastovo rámcují ostrůvky Priježba, Mrčara, Vlasnik, Bratin ostrov a Kopište; na východní straně leží skupina ostrůvků Lastovnjaci. Ostrůvek Saplun z ostrovní skupiny Lastovnjaků se vyznačuje písčitými zátokami. Sušac je největším a nejvzdálenějším ostrovem Lastovského souostroví. Je zajímavé, že na tomto ostrově kromě strážce majáku, jeho pomocníků a jednoho pastýře, který zde chová asi tři sta ovcí a padesát koz, nikdo nebydlí. Ostrov Lastovo je ideální destinací pro milovníky přírody, plachtění, rybaření a zíjemce o tradiční chorvatskou kuchyni (lastovská kuchyně je známá především přípravou chutných langust a ostrov výrobou výtečných vín). Lze si ho prohlédnout z moře, ale také z pevniny, avšak mnohé přírodní krásy se skrývají v jeho podmoří s útesy a jeskyněmi. Lastovo ožije v době festivalu «Lastovo, ostrov hudby», který se koná každým rokem na začátku srpna.