CZ
EN
DE
HR
ES
FR
HU
IT
PL
RO
SK
SL
Kroj je tradičním oděvem a součástí dědictví každého národa. S ohledem na jeho
charakteristické rysy můžeme tradiční chorvatský oděv, jehož součástí byly
vždy u 6en košile, sukně nebo šaty, zástěra, boty a šátek; u mužů košile,
kalhoty, vestička a boty pro muže, můžeme rozdělit na tři druhy:
KROJE V CHORVATSKÉM VNITROZEMÍ
Kvůli chadným zimám a nevlídnějšímu klimatu se, kromě plátěných a vlněných oděvů nosily i kožešinové svršky a proto ke zdejšímu kroji nutně patřily tlusté vesty, kabáty a krátké kožíšky. Na nohou se místo ponožek nosily plátěné onuce, na nich opánky a v nejsevernější části Chorvatska se nosily holínky. Dámský kroj byl ozdoben červenými, bílými nebo modrými výšivkami z vlny nebo hedvábí s motivy rostlin a zvířátek, hedvábnými stužkami a mašličkami, kraječkami, zlatými a stříbrnými šperky, ozdobami z korálů, jantarovými a perlovými náhrdelníky. Svobodné dívky si pletly jeden nebo dva copy, které zdobily červenými stužkami. Vdané ženy nosily na hlavě tkané a hedvábné šátky. Nevěsty měly na sobě bohatě zdobený kroj, na hlavě korunku. Jejich dalšími doplňky ke kroji bylo co největší množství různých šperků a bižuterie. Kromě krojů, určených k nošení ve všední den, existoval také zvláštní zlatý kroj zvaný "zlatara", který byl zdoben výšivkami ze zlatých nitek. Neobvyklou součástí pánského kroje byla malá zástěrka, jež se v kraji Baranja nosila přes kalhoty.
KROJ V HORSKÉM KRAJI U PŘÍMOŘÍ
Vzhledem k tomu, že jsou bohatstvím zdejšího horského kraje ovce, základním materiálem k výrobě lidových krojů byla vlna. Ženy ji barvily na červeno, na žluto, na zeleno a na černo a potom z ní předly látky. Charakteristickými detaily zdejšího kroje byly vlněné ponožky černé nebo bílé barvy. Na nohou nosili muži i ženy opánky. Další společnou součástí kroje, která nebyla z vlny, byla plátěná košile. Na hlavě nosili muži a dívky typickou červenou čepičku, ozdobenou krajkami, a někdy i pavím peřím. Věřilo se totiž, že barevné oko na pavím peříčku chrání mladé lidi před mocnostmi zla a uřknutím. Přes dlouhou dámskou košili, vyšitou geometrickými motivy, se nosil pásek, zástěrka a šaty. Vdané ženy nosily šaty modré barvy a svobodné dívky bílé. Na hlavě měly bílé šátky, které byly jehlicemi připevněny k čepičce nebo k vyšitému svrchnímu šátku. Vždy se zdobily šperky ze stříbra nebo jeho slitin, jejich jehlice do vlasů měly velké hlavičky, v uších nosily náušnice, na hrudi náhrdelníky ze stříbrných penízků a kovových lístečků. Pánský kroj se skládal z košile, modrých kalhot až po kotníky, kožené vestičky a kabátu hnědé nebo modré barvy s rukávy. Kolem pasu nosili muži červený opasek a do něj měli zastrčenou malou pušku. Zimní svrchní součásti oděvu byly vyrobeny z ovčích a jehněčích kožešin.
KROJE V PŘÍMOŘÍ
Pánský kroj byl modrý nebo hnědý a skládal se z kalhot, jež sahaly až po kotníky, z košile, vestičky se zlatou, orientální výšivkou, širokého, hedvábného pásku, měkké červené čepice, bavlněných ponožek a opánků. Na Istrii se nosily dlouhé, úzké kalhoty z bílého sukna, kožená vestička, krátký kabátek s rukávy a dlouhý kabát bez rukávů.
Ženy v přímořských krajích nosily košili bílé barvy se širokými rukávy, vyšitou hedvábím nebo ozdobenou kraječkou, dlouhou plisovanou sukni. ženy na Istrii si v zimě obvykle na obyčejnou košili oblékaly dlouhé, úzké rukávy, které se přivazovaly na zádech. Kroj z ostrova Pag z 15. století se vyznačoval typickou pagskou krajkou, která zdobila přední část jejich košile a obvod šátku na hlavu. Pánský kroj byl modrý, zdobený hedvábným šátkem kolem pasu. Na hlavě nosili muži z Pagu červenou čapku. Pánský dubrovnický kroj byl výrazně zdobený zlatými výšivkami na vestičce a na kalhotách. Dubrovnické ženy nosily mnoho jemně zpracovaných šperků, filigránové náušnice, přepychové náhrdelníky a spony do vlasů.
Lidový kroj se vyráběl doma a z přírodních materiálů, bez ohledu na to, do kterého kraje patřil. Jeho zdobení do velké míry záleželo na dovednosti, obrazotvornosti a zámožnosti rodů či rodin, které ho nosily.
Kvůli chadným zimám a nevlídnějšímu klimatu se, kromě plátěných a vlněných oděvů nosily i kožešinové svršky a proto ke zdejšímu kroji nutně patřily tlusté vesty, kabáty a krátké kožíšky. Na nohou se místo ponožek nosily plátěné onuce, na nich opánky a v nejsevernější části Chorvatska se nosily holínky. Dámský kroj byl ozdoben červenými, bílými nebo modrými výšivkami z vlny nebo hedvábí s motivy rostlin a zvířátek, hedvábnými stužkami a mašličkami, kraječkami, zlatými a stříbrnými šperky, ozdobami z korálů, jantarovými a perlovými náhrdelníky. Svobodné dívky si pletly jeden nebo dva copy, které zdobily červenými stužkami. Vdané ženy nosily na hlavě tkané a hedvábné šátky. Nevěsty měly na sobě bohatě zdobený kroj, na hlavě korunku. Jejich dalšími doplňky ke kroji bylo co největší množství různých šperků a bižuterie. Kromě krojů, určených k nošení ve všední den, existoval také zvláštní zlatý kroj zvaný "zlatara", který byl zdoben výšivkami ze zlatých nitek. Neobvyklou součástí pánského kroje byla malá zástěrka, jež se v kraji Baranja nosila přes kalhoty.
KROJ V HORSKÉM KRAJI U PŘÍMOŘÍ
Vzhledem k tomu, že jsou bohatstvím zdejšího horského kraje ovce, základním materiálem k výrobě lidových krojů byla vlna. Ženy ji barvily na červeno, na žluto, na zeleno a na černo a potom z ní předly látky. Charakteristickými detaily zdejšího kroje byly vlněné ponožky černé nebo bílé barvy. Na nohou nosili muži i ženy opánky. Další společnou součástí kroje, která nebyla z vlny, byla plátěná košile. Na hlavě nosili muži a dívky typickou červenou čepičku, ozdobenou krajkami, a někdy i pavím peřím. Věřilo se totiž, že barevné oko na pavím peříčku chrání mladé lidi před mocnostmi zla a uřknutím. Přes dlouhou dámskou košili, vyšitou geometrickými motivy, se nosil pásek, zástěrka a šaty. Vdané ženy nosily šaty modré barvy a svobodné dívky bílé. Na hlavě měly bílé šátky, které byly jehlicemi připevněny k čepičce nebo k vyšitému svrchnímu šátku. Vždy se zdobily šperky ze stříbra nebo jeho slitin, jejich jehlice do vlasů měly velké hlavičky, v uších nosily náušnice, na hrudi náhrdelníky ze stříbrných penízků a kovových lístečků. Pánský kroj se skládal z košile, modrých kalhot až po kotníky, kožené vestičky a kabátu hnědé nebo modré barvy s rukávy. Kolem pasu nosili muži červený opasek a do něj měli zastrčenou malou pušku. Zimní svrchní součásti oděvu byly vyrobeny z ovčích a jehněčích kožešin.
KROJE V PŘÍMOŘÍ
Pánský kroj byl modrý nebo hnědý a skládal se z kalhot, jež sahaly až po kotníky, z košile, vestičky se zlatou, orientální výšivkou, širokého, hedvábného pásku, měkké červené čepice, bavlněných ponožek a opánků. Na Istrii se nosily dlouhé, úzké kalhoty z bílého sukna, kožená vestička, krátký kabátek s rukávy a dlouhý kabát bez rukávů.
Ženy v přímořských krajích nosily košili bílé barvy se širokými rukávy, vyšitou hedvábím nebo ozdobenou kraječkou, dlouhou plisovanou sukni. ženy na Istrii si v zimě obvykle na obyčejnou košili oblékaly dlouhé, úzké rukávy, které se přivazovaly na zádech. Kroj z ostrova Pag z 15. století se vyznačoval typickou pagskou krajkou, která zdobila přední část jejich košile a obvod šátku na hlavu. Pánský kroj byl modrý, zdobený hedvábným šátkem kolem pasu. Na hlavě nosili muži z Pagu červenou čapku. Pánský dubrovnický kroj byl výrazně zdobený zlatými výšivkami na vestičce a na kalhotách. Dubrovnické ženy nosily mnoho jemně zpracovaných šperků, filigránové náušnice, přepychové náhrdelníky a spony do vlasů.
Lidový kroj se vyráběl doma a z přírodních materiálů, bez ohledu na to, do kterého kraje patřil. Jeho zdobení do velké míry záleželo na dovednosti, obrazotvornosti a zámožnosti rodů či rodin, které ho nosily.
