Národní park Plitvická jezera

Plitvická jezera patří k nejlepším přírodním pamětihodnostem v Evropě. V roce 1979 zařadilo UNESCO Plitvice na seznam světového památkového dědictví Národní park Plitvická jezera o celkové rozloze 266 km2 se skládá ze 16 terasovitých jezer, která jsou vzájemně propojena slapy a kaskádami. První a nejvýše položené jezero leží v nadmořské výšce 636 metrů a poslední, nejnižší najdete o 8 km jižněji a leží v nadmořské výšce 133 metrů. Největší hloubka jezera je 46 metrů a přírodním fenoménem Plitvic je průzračnost jezerní vody; která sahá do hloubky přes 8 metrů. Jezera jsou rozdělena do dvou skupin: horní jezera (12) jsou obklopena rozsáhlým lesem, jsou větší a oůsobí poklidnějším dojmem, zatímco 4 dolní jezera leží na úpatí útesů, vysokých 70 metrů. Kolem těchto jezer roste jen nižší rostlinstvo.

Plitvická jezera se stala národním parkem již v roce 1949 a díky své kráse patří k nejhezčím přírodním pamětihodnostem v Evropě. V roce 1979 byly Plitvice zařazeny na seznam světového památkového dědictví UNESCO. Dnes jsou Plitivice nejnavštěvovanější chorvatskou turistickou destinací a počet hostů na Plitvicích je dokonce vyšší než počet návštěvníků města Dubrovníku.

Jezera se nalézají v oblasti, v níž se rovinatá část Chorvatska stýká s hornatou krasovou oblastí. Tudy vedou silnice ze severu Chorvatska dolů směrem do přímořské a pobřežní části na Jadranu. Proto jsou Plitvická jezera výtečným místem k prožití dovolené nebo ke kratší přestávce na cestě k moři, k dobrému obědu nebo dokonce k přenocování. Vzdálenost od Záhřebu je 140 km a jede se směrem na jih.

Plitvická jezera skýtají návštěvníkům mnohakilometrové upravené stezky k procházkám, jejichž nejdelší částí jsou visuté dřevěné můstky nad jezerní hladinou a jež se klikatí z jednoho břehu jezera na druhý. Vzhledem k tomu, že je lesní porost v teplé části roku pod vlivem přímořského klimatu mimořádně bujný, ale vnitrozemská zeměpisná poloha Plitvic určitě v zimním období zajistí dostatek sněhu, je zdejší národní park navštěvován ve všech ročních obdobích.

V parku jsou lesnaté plochy, které se díky charakteristikám pralesa staly zvláštními rezervacemi (např. Čorkova zátoka -Čorkova uvala). Na Plitvicích je sníh od listopadu do března, což vyhovuje milovníkům běžkařskému sportu. V prosinci a v lednu hladina jezer zamrzne.

V létě se teplota vody největších jezer, Prošćanského a Kozjaku, pohybuje kolem 24°C a proto umožní příjemné koupání. Ve skalách kolem jezer je celkem 20 jeskyní, z nichž nejznámější jsou Golubinjača, Mračnjača, Velika pećina a Šupljara.

Jezera si lze prohlédnout pěšky, turistickým vláčkem a lodí. Podle rozsahu programu prohlídky, který si vyberete, (v nabídce Správy Národního parku je šest okruhů), potrvá skupinová prohlídka Plitvic od 3 do 6 hodin.

Hosté, kteří chtějí na Plitvicích pobýt déle, si mohou zajistit ubytování v hotelech Jezero, Plitvice a Bellevue, které stojí v nejužší zóně Národního parku. Kromě v hotelu se ubytování dá sehnat také v soukromých domech. Rozmanitost rostlinných druhů zahrnuje od mediteránních druhů flóry až po karpatské, přes evropsko-azijské, boreální až po arkticko-boreální a boreálně-evropsko-sibiřské druhy; roste zde take mnoho rostlin, které se vyskytují jenom tady, takzvaných endemických druhů.

V zalesněné části parku se nejčastěji zde setkáme s buky, které rostou na 73% jeho rozlohy. Buk je velkým ekologickým kapitálem, neboť vytváří bezpečný, pevný porost, který chrání půdní vrstvy před klouzáním a erozí.

Druhým druhem stromů, kterých v parku roste nejvíce, jsou jedle, kterých je tady 22 %. Je to druh jehličnanu, který roste ve vyšších polohách nad výlučně bukovými lesy. Smíšené jedlové a bukové lesy jsou jedněmi z nejhezčích lesů v této oblasti. Mimořádnou hodnotu mají pohraniční oblasti mezi lesy a loukami, lesy a jezery.

Čorkova zátoka na Plitvických jezerech je nejhezčím pralesem Dinaridů. Rozkládá se na 79,50 ha a roste a vyvíjí se výlučně přírodním způsobem bez lidského zásahu. V Čorkově zátoce se dají najít opravdoví obři lesního světa, k nimž patří smrky, vyšší než 50 m a jedle, jejichž kmen má průměr kolem 140 cm.

Ze živočišných druhů žijí v lesích na Plitvicích medvědi a vlci, kteří vycházejí ze svých příbytků nejčastěji po východu slunce nebo za soumraku, ale také lišky, rysi a jezevci. V jezerech se prohánějí pstruzi, ale není zde povoleno lovit ryby. Žije tady mimořádné množství druhů ptactva: vice než 140 druhů ptáků, od zpěvavých ptáků až po dravce, hnízdí v lesích zdejšího parku a najde si tady útočiště před zimou. Dokoncek 30% všech druhů motýlů, kteří se vyskytují v Chorvatsku, najdete na lukách v oblasti Plitvických jezer. Plitvická jezera proslavil legendární film o Vinnetouovi, natočené podle klasických příběhů z pera Karla Maye. Původní název filmu z šedesátých let minulého století, který byl natočen na Plitvických jezerech, byl "Poklad na stříbrném jezeře" (Treasure of Silver Lake, Der Schatz im Silbersee).

Hlavní hrdiny hrálii Lex Barker, Herbert Lom a Pierre Brice. Vinnetou byl idolem dětí a mládeže šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Je to kultovní film německé kinematografie.