VÝVOJ KULTURY A UMĚNÍ

Neolit Nejranější kultury se objevily na půdě Chorvatska v údobí neolitu a eneolitu (kultura doby železné).
Antika Chorvatsko udržovalo a rozvíjelo hojné styky s mediteránskými řeckými kulturami (řecké kolonie na ostrovech). V době Římského císařství byla Dalmácie římskou provincií s centrem ve Splitu ( město Salona). Po zániku Římské říše se Dalmácie dostala pod kulturní vliv Byzance.
od 8. do 10. st. První původní chorvatské stavitelské údobí. V době raného křesťanství a před začátkem románského údobí se v Chorvatsku stavěly malé kostelíky s rozmanitými půdorysy (nejčastěji to byl kruhový půdorys nebo půdorys ve tvaru kříže a kostelíky měly malé kopule). Zajímavá byla tehdejší kamenná výzdoba budov, jejíž součástí byl nezřídka známý chorvatský pletenec - pleter. V románském údobí se objevily baziliky s několika chrámovými loděmi a apsidami (katedrály v Rabu, Zadaru a Trogiru). Tehdy vznikly také vyhlášené portály katedrál ve Splitu (dřevěné dveře mistra Buviny) a v Trogiru (dveře mistra Radovana).
od 13. do 15. st. Gotické stavby se objevily především v severním Chorvatsku (stavba Záhřebské katedrály). Dalmácie byla v 15. st. pod vlivem Benátek. Rozvíjel se tam takzvaný styl květnaté gotiky, jejímž nejvýznamnějším představitelem byl Juraj Dalmatinac. Tento věhlasný umělec působil ve Splitu, Dubrovníku, Zadaru a jeho vrcholným dílem byla Šibenická katedrála, která je zařazena do seznamu světových chráněných památek UNESCO. V Dubrovníku byly v době renesance vystavěny četné paláce, Knížecí dvůr, městské fontány.
17. a 18. st Barokní sloh se rozvíjel především v severních oblastech Chorvatska (Záhřeb, Varaždin, zámky v kraji Hrvatsko Zagorje). Tehdy vzniklo i iluzionistické malířství.
19. st. uplatňoval se klasicistický sloh, v dekorativním umění a nábytkářství biedermeyer. V tomto údobí tvořil svá díla malíř Vjekoslav Karas. V druhé polovině 19. století malířství tíhlo k historizmu, který měl spojitost s národním obrozením a buditelskou činností obrozenců (malíři Quiquerez, Mašić, Iveković). Nové tendence do Chorvatska přinesl Vlaho Bukovac (Záhřebská pestrobarevná škola) a působil na vznik chorvatské secese v umění (Čikoš-Sesija, Crnčić...).
20. st. Chorvatsko následovalo evropské výtvarné proudy. Jádrem údobí moderny byli malíři, kteří se vzdělávali na umělecké škole v Mnichově (Račić, Kraljević, Becić). To bylo i údobí tvorby světoznámého umělce - Ivana Meštroviće. V době mezi První a Druhou světovou válkou pronikal do Chorvatska expresionizmus a kubizmus (Tartaglia, Šulentić, Gecan). Po Druhé světové válce byla ve vsi Hlebine založena škola naivního malířství. Začátkem 50. let se vyvíjely abstraktní tendence a kolem 60. let začalo údobí "druhé avantgardy". Dnešní umělecký vývoj probíhá souběžně s vývojem jinde ve světě.