DĚJINY CHORVATSKA
KRÁTKÝ PŘEHLED CHORVATSKÝCH DĚJIN
|
| 7. st. |
Avaři a Slované osídlili území Chorvatska. Chorvaté bojovali proti avarské nadvládě a po svém vítězství osídlili dnešní území. V ranném středověku bylo Chorvatsko pod nadvládou Franků.
|
| 9. st. |
Údobí vlády knížete Trpimira (zvaného dux Chroatorum) a knížete Branimira. Tehdy Chorvatsko získalo nezávislost.
|
| 10. st. |
Údobí vlády krále Tomislava, kdy bylo Chorvatsko vlivným státem. Stjepan Držislav se stal prvním korunovaným chorvatským králem.
|
| 11. st. |
Vymírá dynastie Trpimirovců a chorvatské kraje si podmanili Arpádovci, kteří zavedli nový způsob územní správy (rozdělení na župy).
|
| 12. st. |
Vyčleňují se mocné šlechtické rody (knížata krčská, vinodolská, cetinská, omišská...).
|
| 1242. g. |
Nájezd Tatarů, po němž král Béla IV. založil svobodná královská města. Od 1260. roku bylo Chorvatsko rozděleno na dvě oblasti (Slavonie a Chorvatsko), které spravovali královští náměstci - báni.
|
| 1409. g. |
Benátská republika za 100.000 dukátů koupila od Ladislava Neapolského právo na Dalmácii a vládla v Dalmácii do 1797.roku. V průběhu 15.st. Chorvatsko pustošili Turci. Sjednocením sněmu Chorvatska a Slavonie se obě části Chorvatska spojily.
|
| 1593. g. |
Bitva u Sisaku byla mezníkem v boji proti Turkům. Vnitřní rozbroje mezi dvorem a chorvatskými šlechtici trvaly nadále (stály život Petra Zrinského a Frana Krstu Frankopana).
|
| 18. st. |
Chorvatsko se stalo správně závislým územím na Uhrách. Istrie, Dalmácie, Dubrovník a Boka Kotorská krátkodobě uznaly nadvládu Napoleona I. a po roce 1813 se dostaly do rakouské nadvlády.
|
| 19. st. |
Doba Ilyrského hnutí, jehož členové prosazovali svobodné užívání chorvatského jazyka. Výrazné probouzení národního uvědomění.
|
| 1848. g. |
Vypukla revoluce, jejímž vůdcem byl chorvatský bán Josip Jelačić, jehož cílem bylo prosazování chorvatských zájmů.
|
| 1918. g. |
Sněm vyhlásil odtržení Chorvatska od Rakouska-Uherska a téhož roku se Chorvatsko stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Istrie, Rijeka a Zadar se staly součástí Itálie.
|
| 1939. g. |
Vznikla Chorvatská bánovina.
|
| 1941-1945. |
V průběhu Druhé světové války byl vytvořen Nezávislý chorvatský stát, který se opíral o nacistický režim v Německu a fašistický v Itálii. V téže době sílilo protifašistické hnutí. Po válce se Chorvatsko stalo jednou z federálních republik v obnovené jugoslásvské federaci pod vládou komunistů.
|
| 1990. g. |
Po demokratických volbách opustilo Chorvatsko Jugoslávii, vyhlásilo svou nezávislost a suverenitu. V téže době vypukla vzpoura části srbského obyvatelstva, která byla řízena z Bělehradu a vzniklá situace vyvolala útok jugoslávské armády na Republiku Chorvatsko
|
| 1992. g. |
Chorvatsko se stalo řádným členem OSN.
|
| 1995. g. |
Chorvatské území bylo skoro celé osvobozeno.
|
| 1998. g. |
Nenásilnou cestou byla státní suverenita rozšířena na území celého státu, včetně východní Slavonie.
|